Stavba domu v hlukem zatíženém území

Hluk je jedním z limitních faktorů rozšiřování výstavby k bydlení. Pokud patříte do skupiny, která disponuje pozemkem, kde je výstavba dle územně plánovací dokumentace možná, ale zároveň je lokalita ovlivněna hlukem, následující řádky Vám dají lepší představu o celé problematice. V tomto příspěvku si povíme, jaké jsou možnosti se s celou situací vypořádat.

Jaké zdroje hluku zatěžují stavební pozemky a kdo má povinnost dodržovat limity?

Zdroje hluku mohou být liniové, nebo stacionární. Liniovými zdroji se myslí zejména dopravní stavby, nejčastěji silnice, železnice, či tramvajové tratě. Stacionární zdroje představují např. hluk vzduchotechniky, či provoz průmyslových areálů, včetně pohybu vozidel a manipulační techniky uvnitř areálu. Povinnost chránit objekty k bydlení je v případě stávající, již existující zástavby, na straně provozovatele zdroje hluku. Pokud ovšem do již zasažené lokality vstupuje objekt nový, je povinností jeho investora ochránit před hlukem „sám sebe“. V praxi to znamená, že pokud se chystáte v takovém území stavět, je třeba doložit hlukovou studii, nebo měření hluku, že v daném místě nejsou překročeny hygienické limity. V případě, že limity překročeny jsou, musíte v rámci výstavby domu navrhnout a realizovat taková opatření, která Vás před hlukem z hlediska legislativy ochrání.

Jaké limity je třeba dodržet?

Limit, který vymezuje zastavitelnost pozemku, není jeden, ani dva… Zvláštní limity platí pro stacionární zdroje hluku, u nichž se ještě řeší výskyt tzv. tónové složky hluku. Silnice mají dvě výše limitů podle významu komunikace a u železnic záleží, jestli jste v ochranném pásmu dráhy, nebo jestli se nejedná o vlakotvorné práce. Limity se dělí na denní (6:00 – 22:00) a noční dobu (22:00 – 6:00). Stanovení hygienického limitu je tématem na jeden celý příspěvek. V každém případě, limity se vztahují k tzv. chráněnému venkovnímu prostoru stavby. Zjednodušeně řečeno, jedná se o prostor do 2 m od plánovaného okna obytné místnosti.

Kdo má na starosti řešení této problematiky?

Dotčeným orgánem a autoritou rozhodující v problémech s hlukem je orgán ochrany veřejného zdraví, tj. příslušná Krajská hygienická stanice (KHS). S tímto úřadem můžete jednat Vy jako stavebník, nebo Váš projektant řešící inženýring stavby. Doba vyjádření KHS k předloženým dokumentům je 30 dní.

V jaké fázi se starosti s hlukem řeší, na čí straně je iniciativa?

Pokud se chystáte vstoupit do hlukem zatíženého území jako stavebník, při stavebním řízení k získání stavebního povolení se dotyčný stavební úřad obrátí na KHS jako dotčený orgán. KHS posoudí míru zatížení lokality a vydá stanovisko, které mnohdy uloží stavebníkovi povinnost doložit odborné posouzení v podobě hlukové studie, nebo měření hluku. Jakmile získáte stavební povolení (třeba i za cenu protihlukových opatření), odpovědnost za dodržování hygienických limitů přebírá provozovatel zdroje hluku.

Je lepší studie, nebo měření hluku?

Pro stavebníka je ekonomičtější variantou hluková studie, která se dělá „od stolu“. V tomto případě není nutné oslovit autorizované pracoviště. Nevýhodou hlukové studie je její výrazně nižší přesnost, a proto je třeba deklarovat hodnoty hluku o 3 dB nižší, než je hygienický limit. Měření hluku je oproti hlukové studii obecně dražší variantou, neboť je k němu potřeba autorizovaného pracoviště, pravidelně ověřovaného měřícího vybavení a také je třeba k němu připočíst náklady na cestu. Oproti hlukové studii je ovšem přesnější. Měření hluku je v případě liniových zdrojů hluku vhodné udělat v délce 24 hod. a provést přitom sčítání dopravy, v případě stacionárních zdrojů hluku postačí krátkodobý náměr.

Co dělat, když jsou v místě plánované výstavby překročeny hygienické limity?

Pokud hluková studie, nebo měření hluku prokáže překračování hygienických limitů, ještě není vše ztraceno. Řešením je buď eliminovat zdroj hluku pomocí protihlukové bariéry. Nejefektivnější je bariéru umístit co nejblíže ke zdroji. Může to být např. zemní val, nebo betonový plot. Druhým řešením je nucené větrání domu, např. pomocí rekuperace. Tímto opatřením zanikne tzv. chráněný venkovní prostor stavby.

Jaké podklady jsou potřeba ke studii, či k měření?

Ke každému zdroji hluku jsou potřeba podklady specifikující zdroj hluku. U železnic je třeba zažádat o intenzity dopravy u Správy železnic s. o., nebo provést vlastní sčítání dopravy. U silnic existují celostátní data o sčítání dopravy, která jsou zpracovaná pro silnice II. tříd a vyšší. Nezřídka se ovšem stává, že je daný stavební pozemek ovlivněn více silničními komunikace, jejichž vliv se musí posoudit kumulativně. Jedná-li se o místní komunikace, kde není sčítání dopravy k dispozici, je potřeba zajistit vlastní sčítání dopravy. V případě stacionárních zdrojů hluku je nutné zajistit podklady o jeho akustických parametrech a na základě nich vypracovat hlukovou studii. Druhou a logičtější možností je v případě stacionárního zdroje uskutečnit krátkodobé měření hluku.